Už nějakou dobu mám v hlavě nápad na systematický obchodní přístup, který by byl schopný překonávat strategii buy&hold indexu S&P 500. Zkratku FAAMG zná asi každý a za posledních několik let se hezky vžila do širokého povědomí investiční veřejnosti. Jde o společnosti s největší tržní kapitalizací v indexu S&P 500 – Facebook, Amazon, Apple, Microsoft a Google. Myšlenka je následující – jak by se na historických datech chovalo portfolio složené z pěti (deseti, dvaceti) největších společností a bylo by vůbec schopno překonat index při zachování rozumné míry návratnosti a volatility? Troufám si tvrdit, že podobnou studii ještě nikdo na world-wide webu nepublikoval. 🙂
TOP společnosti z hlavních indexů budou vždy přitahovat zájem široké veřejnosti. Ty si navíc díky fenoménu indexovému investování ukusují značný díl peněz od pasivnějších investorů, protože spousta větších indexů je vážená dle tržní kapitalizace obsažených titulů. Graf níže znázorňuje srovnání výkonnosti indexu S&P 500 vůči FAAMG portfoliu. Posuďte sami, volatilita je sice vysoká, ale ta outperformance…
Problém všech podobných portfolií sledujících výkonnost akcií FAAMG však spočívá v tom, že známe historii a víme, že těchto pět konkrétních společností je v první desítce již několik let (klam přeživších, tzv. survivorship bias), což samozřejmě třeba v roce 2014 nikdo nevěděl. Tehdy byly v první pětce Apple, Exxon, Alphabet, Microsoft a Berkshire Hathaway. A můžete se vsadit, že v roce 1990 to byly zcela jiné firmy.
Abych co nejvíce eliminoval výše zmíněné neduhy, bylo k řádnému otestování myšlenky FAAMG style portfolia zapotřebí nejdříve zjistit, jaké společnosti byly na TOP příčkách v každém roce ideálně s co nejdelší historií. To nebylo vůbec snadné dohledat, protože neexistuje jediný důvěryhodný zdroj, ze kterého by se dalo čerpat. Nakonec se mi to podařilo od roku 1990 do současnosti (34 let) ručním sestavením z několika rozumných zdrojů. Vizuálně zpracované údaje si můžete prohlédnout zde.
Pozn.: Data jsem dával dohromady delší dobu. Nepište mně prosím, že se neshodují s již zveřejněnými seznamy z videí na YouTube, Twitteru nebo různých diskusních fór (neberu jako důvěryhodné zdroje a přístup k Bloomberg terminálu bohužel nemám). Dost možná se pořadí může lišit, stejně jako kapitalizace jednotlivých společností. Nicméně k rámcovému ověření své myšlenky nepotřebuji dokonale přesné údaje. K otestování tendencí zcela dostačují data, která mám.
Backtest
- Použité datové řady jsou nominální, nejsou tedy očištěny o vliv inflace.
- Použité datové řady jsou upraveny o dividendy (dividend-adjusted).
- Poplatky na jeden obchod jsou počítány jako $0,0035 za 1 akcii, minimálně však $0,35 za otevření pozice. Za uzavření to stejné (odpovídá Interactive Brokers).
- Skluzy v plnění (tzv. slippage) nejsou započítány.
- Vstupní i výstupní ceny jsou za denní uzavírací ceny (close).
- V rámci backtestů není zohledněná nutnost zdanit dividendy a zisky z obchodování 15% sazbou, které neprošly časovým testem tři roky.
- Všechny backtesty počítají s pákou 1:1. Veškerý realizovaný zisk je reinvestovaný, stejně tak dividendy.
- Testované období od 1.1.1990 do 1.12.2023, tedy téměř 34 let!
- Startovní kapitál 100.000 USD.
Pravidla strategie
- První obchodní den každého roku se do portfolia nakoupí 5/10/20 akcií dle jejich tržní kapitalizace (řazeno sestupně) v tomtéž roce. Například na začátku roku 2023 bylo TOP pět akcií s největší tržní kapitalizací následujících: AAPL, MSFT, GOOGL, AMZN a BRK.B.
- Každý titul má v portfoliu stejnou váhu (equal weighted), takže pro portfolio o pěti akciích bude každému titulu náležet 20% podíl a tak dále.
- K prvnímu obchodnímu dni v daném roce zároveň dojde k rebalancování všech akcií tak, aby měly v portfoliu stále stejnou váhu.
- Portfolio je neustále 100% zainvestované. K odprodeji původních nebo nákupu nových akcií dochází pouze v případě, že se změní jejich tržní kapitalizace a vypadnout tak ze seznamu.
- Testovat budu celkem tři strategie/portfolia – TOP5 akcií (označeno jako S&P5), TOP10 akcií (označeno jako S&P10) a TOP 20 akcií (označeno jako S&P20). Benchmarkem pro srovnání bude index S&P 500 Total Return ($SP500TR).
Strategie S&P5 vs S&P500
Strategie S&P5 drží v portfoliu vždy pět akcií (každou po 20 %) dle jejich tržní kapitalizace (řazeno sestupně) v odpovídajícím roce. Rebalancování všech pozic probíhá k prvnímu obchodnímu dni daného roku.
období 1.1.1990 – 1.12.2023.
Portfolio s pěti největšími akciemi podle tržní kapitalizace v posledních několika letech výrazně překonávalo index S&P 500, ale s mnohem vyšší volatilitou. Tato skutečnost mě příliš nepřekvapuje, vždyť je složeno pouze z pěti akcií, takže se dalo očekávat, že bude mít mnohem vyšší betu. Co mě však vadí mnohem více než vyšší volatilita, je velmi dlouhá doba, po kterou bylo portfolio v drawdownu, konkrétně od roku 2000 do roku 2013, tedy necelých 14 let! Při vědomí toho, že index S&P 500 dosáhl nových maxim již po šesti letech, by jen málo investorů vydrželo tak brutálně dlouhý drawdown.
V tabulce níže je srovnání různých metrik indexu S&P500 vůči S&P5 ve sledovaném období.
| metrika | S&P500 | S&P5 |
| počáteční kapitál | $100,000 | $100,000 |
| čistý zisk | $2,473,491.95 | $3,165,271.06 |
| čistý zisk % | 2473.49% | 3165.27% |
| expozice | 100% | 100% |
| roční návratnost | 10.04% | 10.82% |
| poplatky | $1.81 | $1278.83 |
| max. drawdown | -55.25% | -59.16% |
| volatilita | 18.18% | 20.91% |
| CAR / max DD | 0.18 | 0.18 |
| FinHacker.cz | ||
Strategie S&P10 vs S&P500
Strategie S&P10 drží v portfoliu vždy deset akcií (každou po 10 %) dle jejich tržní kapitalizace (řazeno sestupně) v odpovídajícím roce. Rebalancování všech pozic probíhá k prvnímu obchodnímu dni daného roku.
období 1.1.1990 – 1.12.2023.
Volatilita druhého portfolia S&P10 je již o něco nižší než volatilita S&P5, ale na můj vkus je stále příliš vysoká ve srovnání s benchmarkem. Maximální drawdown -63,27 % oproti -55,25 % u S&P 500 je v kombinaci s dlouhodobým drawdownem (více než 14 let) něco, co by mě osobně od podobného investičního přístupu odrazovalo.
V tabulce níže opět srovnání metrik výkonnosti sledovaného portfolia s indexem S&P500.
| metrika | S&P500 | S&P10 |
| počáteční kapitál | $100,000 | $100,000 |
| čistý zisk | $2,473,491.95 | $2,997,826.62 |
| čistý zisk % | 2473.49% | 2997.83% |
| expozice | 100% | 100% |
| roční návratnost | 10.04% | 10.65% |
| poplatky | $1.81 | $1442.93 |
| max. drawdown | -55.25% | -63.27% |
| volatilita | 18.18% | 19.46% |
| CAR / max DD | 0.18 | 0.17 |
| FinHacker.cz | ||
Strategie S&P20 vs S&P500
Největším úskalím obou předchozích přístupů bylo, že sledovaná portfolia byla příliš koncentrovaná. Dalším logickým krokem bylo sestavit portfolio z více akcií tak, aby alokace na jednu pozici nebyla příliš vysoká, ale ani příliš nízká. K takovému účelu výborně posloužila poslední strategie označená jako S&P20.
Strategie S&P20 drží v portfoliu vždy dvacet akcií (každou po 5 %) dle jejich tržní kapitalizace (řazeno sestupně) v odpovídajícím roce. Rebalancování všech pozic probíhá k prvnímu obchodnímu dni daného roku.
období 1.1.1990 – 1.12.2023.
Teď to konečně začíná být zajímavé! Pouhým okem lze snadno vidět, že strategie S&P20 měla v minulosti tendenci dosahovat nižších drawdownů než benchmark (více v další analýze). A co víc… portfolio konečně netrpí delšími drawdowny než samotný index. Průměrný roční výnos 11,29 % oproti 10,04 % u indexu S&P 500 je docela solidní na to, že se defacto jedná o přístup buy&hold, do kterého se zasahuje jednou ročně.
| metrika | S&P500 | S&P20 |
| počáteční kapitál | $100,000 | $100,000 |
| čistý zisk | $2,473,491.95 | $3,671,863.61 |
| čistý zisk % | 2473.49% | 3671.86% |
| expozice | 100% | 100% |
| roční návratnost | 10.04% | 11.29% |
| poplatky | $1.81 | $1539.67 |
| max. drawdown | -55.25% | -53.07% |
| volatilita | 18.18% | 18.32% |
| CAR / max DD | 0.18 | 0.21 |
| FinHacker.cz | ||
Někomu může průměrné roční zhodnocení 11,29 % připadat jako velmi málo, ale tento 1,25% nadvýnos oproti S&P 500 se může v delším časovém horizontu velmi pěkně nasčítat, což v tomto případě představuje rozdíl 1198,37 % (za necelých 34 let)! Kromě nižšího maximálního drawdownu dosahuje strategie velmi podobné volatility (počítané jako anualizovaná směrodatná odchylka denních změn) jako S&P 500. U stále tak koncentrovaného portfolia mi to připadá velmi dobré.
Celkové srovnání
Pro přehlednost ještě srovnání jednotlivých ukazatelů výkonnosti všech tří sledovaných portfolií s indexem S&P500.
| metrika | S&P500 | S&P5 | S&P10 | S&P20 |
| počáteční kapitál | $100,000 | $100,000 | $100,000 | $100,000 |
| čistý zisk | $2,473,491.95 | $3,165,271.06 | $2,997,826.62 | $3,671,863.61 |
| čistý zisk % | 2473.49% | 3165.27% | 2997.83% | 3671.86% |
| expozice | 100% | 100% | 100% | 100% |
| roční návratnost | 10.04% | 10.82% | 10.65% | 11.29% |
| poplatky | $1.81 | $1278.83 | $1442.93 | $1539.67 |
| max. drawdown | -55.25% | -59.16% | -63.27% | -53.07% |
| volatilita | 18.18% | 20.91% | 19.46% | 18.32% |
| CAR / max DD | 0.18 | 0.18 | 0.17 | 0.21 |
| FinHacker.cz | ||||
Znalost maximálního drawdownu zkoumané strategie je zcela jistě nutností, ale není to dostačující informace ohledně rizikového profilu celého sledovaného období. Proto navíc porovnávám hloubku a délku několika hlavních drawdownů, jak ukazuje následující tabulka.
| max. DD | S&P500 | S&P5 | S&P10 | S&P20 |
| 1990 | -19.18% | -16.89% | -19.42% | -19.09% |
| 1994 | -8.47% | -23.53% | -15.46% | -8.90% |
| 2002 | -47.41% | -56.85% | -56.29% | -41.58% |
| 2009 | -55.25% | -59.16% | -63.27% | -53.07% |
| 2019 | -15.99% | -24.23% | -19.20% | -13.13% |
| 2020 | -33.79% | -27.46% | -26.86% | -30.43% |
| 2022 | -24.49% | -45.44% | -35.70% | -28.80% |
| FinHacker.cz | ||||
Strategie S&P20 měla pět ze sedmi měřených drawdownů nižší než benchmark. Pouze v roce 2022 dosáhla o něco horšího drawdownu (-28,80 %) než index S&P500 (-24,49 %). Ve většině případů byl drawdown strategie S&P20 také snesitelnější než u ostatních dvou portfolií.
Výkonnost portfolia S&P20 vypadá z mého pohledu velmi zajímavě, a to jak z hlediska výnosu, tak také s ohledem na volatilitu. Avšak ještě před tím, než se poběžíte nalogovat do obchodní platformy, prodáte stávající portfolio a nakoupíte TOP 20 firem z indexu S&P 500, je potřeba zmínit ještě jednu věc, která mě osobně od obchodování tohoto systematického přístupu lehce odrazuje… 👇
| rok | S&P500 | S&P5 | S&P10 | S&P20 |
| 1990 | -4.8% | 3.4% | 10.0% | 6.8% |
| 1991 | 30.5% | 30.0% | 40.2% | 34.1% |
| 1992 | 7.6% | -8.1% | -5.5% | -0.7% |
| 1993 | 10.1% | -9.1% | -2.6% | 3.7% |
| 1994 | 1.3% | 4.7% | 7.8% | 8.1% |
| 1995 | 37.6% | 40.7% | 43.0% | 44.7% |
| 1996 | 23.0% | 36.8% | 34.1% | 35.0% |
| 1997 | 33.4% | 27.2% | 36.2% | 46.0% |
| 1998 | 28.6% | 49.8% | 48.7% | 44.4% |
| 1999 | 21.0% | 49.3% | 34.0% | 24.7% |
| 2000 | -9.1% | -21.0% | -16.3% | -5.3% |
| 2001 | -11.9% | -15.7% | -8.3% | -7.4% |
| 2002 | -22.1% | -20.1% | -24.0% | -21.5% |
| 2003 | 28.7% | 21.1% | 15.0% | 22.7% |
| 2004 | 10.9% | 7.3% | 2.6% | 2.8% |
| 2005 | 4.9% | 0.3% | -1.4% | -1.4% |
| 2006 | 15.8% | 16.8% | 11.9% | 15.8% |
| 2007 | 5.5% | -2.6% | 3.2% | 8.8% |
| 2008 | -37.0% | -31.4% | -24.6% | -35.6% |
| 2009 | 26.5% | 12.6% | 11.2% | 21.1% |
| 2010 | 15.1% | 10.8% | 10.5% | 10.2% |
| 2011 | 2.1% | 10.0% | 12.4% | 2.2% |
| 2012 | 16.0% | 10.7% | 11.4% | 14.8% |
| 2013 | 32.4% | 30.0% | 25.9% | 25.2% |
| 2014 | 13.7% | 16.9% | 14.5% | 8.0% |
| 2015 | 1.4% | 8.3% | 1.6% | 2.4% |
| 2016 | 12.0% | 14.5% | 15.6% | 14.0% |
| 2017 | 21.8% | 28.0% | 31.4% | 22.8% |
| 2018 | -4.4% | 2.9% | -2.2% | 0.6% |
| 2019 | 31.5% | 42.6% | 38.0% | 30.4% |
| 2020 | 18.4% | 52.7% | 31.5% | 17.7% |
| 2021 | 28.7% | 35.6% | 26.3% | 27.3% |
| 2022 | -18.1% | -42.5% | -32.7% | -21.5% |
| 2023 | 21.5% | 46.5% | 27.6% | 41.8% |
| FinHacker.cz | ||||
Prohlédněte si prosím tabulku výše. Všechna červená pole znázorňují podvýkonnost vůči indexu S&P 500 na roční bázi. Zatímco dva roky po sobě bych byl z psychologického pohledu schopný “ustát” a strategii dál konzistentně obchodovat, u tří a více let po sobě už bych měl s největší pravděpodobností pochybnosti. Několik delších období podvýkonnosti vůči benchmarku nebyly vůbec výjimkou: 2003-2005 (tři roky), 2009-2014 (pět let) a 2019-2022 (čtyři roky). Portfolio S&P5 a S&P10 underperformovalo 15 let z 34, u S&P20 to bylo 14 let z 34. Je tedy třeba mít na paměti, že každá strategie má svá lepší i horší období, která mohou trvat i několik let. Obchodování podobných přístupů chce zkrátka pevné nervy.
Dodatek k danění
Ačkoli vypadá průměrný roční výnos strategie S&P20 atraktivně, je třeba mít na paměti následující skutečnosti:
V rámci backtestů není zohledněná nutnost zdanit dividendy a zisky z obchodování 15% sazbou, které neprošly časovým testem tři roky.
To znamená, že roční výnos všech tří uvažovaných strategií bude o nějakou tu desetinu procenta horší, protože jak přijaté dividendy, tak realizované zisky z uzavřených pozic musí být zdaněny, a to buď z důvodu rebalancování, nebo vyřazení ze seznamu z důvodu nižší tržní kapitalizace než u ostatních akcií. Nepůjde o nic zásadního, ale bude třeba zohlednit drobnou korekci ročního výnosu.
Zároveň je ale potřeba zmínit, že u držení nízkonákladového ETF sice nezaplatíme žádné daně, protože tříletý časový test, ale ročně nás to bude stát 0,04% (TER), což například z $3.000.000 portfolia dělá jenom za jeden rok 1200 USD!
Závěr
Patříte-li mezi investory nebo obchodníky, kteří preferují vyšší volatilitu portfolia s cílem dosáhnout potenciálně vyššího zhodnocení, může pro vás být výše uvedený systematický přístup zajímavou inspirací. Pro mě osobně jsou robustní systémy, jako je tento, jednoznačně lepší volbou než pocitový stockpicking nebo aktivnější obchodování.
Pokud se vám představený systém líbí a chtěli byste jej zařadit do svého portfolia, mějte na paměti, že klíčem k úspěchu je konzistentní obchodování v delším horizontu a že ne každý rok musí přinést lepší výsledky než strategie buy&hold indexu S&P 500.
Viděl bych tam jistou nevýhodu, že tohle porovnání pro případ, že jsem nastoupil do strategie právě před 34 lety. Bylo by vhodné ještě vyhodnotit, v kolika % let kdybych začal dle strategie obchodovat, by byl výsledek třeba SP20 lepší než SP500 – hrubým pohledem do grafu bych řekl, že třeba v letech tak 1999-2008 to neplatí. Obdobně by bylo zajímavé ověřit stabilitu modelu tak, že stejný model provedu ale s předpokladem, že k rebalanci portfolia nedochází v první obchodní den v roce, ale v několika jiných dnech.
K první části: To mám v článku ale poměrně hezky zpracovaný, viz. poslední tabulka, ve které je jasně vidět, kdy strategie outperformovala nebo underperformovala benchmark na roční bázi (S&P20 underperformovalo 14/34 let).
K druhé části: Tohle mně už kdosi vytýkal na twitteru, ale zde jde o nepochopení celé problematiky. Rebalancování portfolia v případě systému S&P20 je pouze KOSMETICKÉ a má naprosto marginální vliv na celkovou výkonnost. Kdyby se rebalancovalo jakýkoliv jiný den nebo třeba i 3x ročně, výkonnost to téměř vůbec neovlivní. Pamatuj, že se v tomto případě nerebalancuje kvůli samotnému obchodnímu přístupu (např. rotační strategie), ale pouze proto, aby byly jednotlivé tituly equal-weight po celou dobu. Troufám si tvrdit, že i kdybych portfolio nerebalancoval vůbec, rozdíl ve výkonnosti nebude nijak zásadní, tady ale jenom hádám, nemám to ověřené na datech.
Chystám ještě před Vánoci pokračování, kde rozeberu všechny výtky a dotazy, které jsem k tomuto přístupu dostal.
Tyjo, to muselo dát práce. Klobouk dolů, tohle je skvělý rozbor.
Co jsem si z toho odnesl? No,
Ještě mě napadla když koukám na ty grafy hezká myšlenka k poklesům – 30%, 40% i 50% pokles může pohodlně nastat – i klidně 2x-3x za život investora. Klíčové je v takovém případě eliminovat defekaci, prostě se z toho nep***at ;-)
Díky, díky! Je to tak, dalo. Posbírat všechna ta data a vyhodnotit nebylo úplně easy. Každopádně jsem rád, že se to aspoň pár lidem líbí. K tvým bodům:
Hele na tohle jsou myslím i přesný statistiky, ale ano… 2-3x za život bude muset b&h investor zvládnout výraznější drawdowny, přesně jak píšeš – neposrat se z toho. Pro mě je klíčem k úspěchu nebýt ideálně vůbec napákovaný v dobách hojnosti a naopak se klidně lehce pákovat v těch výrazných propadech, protože při mojí ideální 100% zainvestovanosti moc peněz na dokupy obvykle nezbývá. A hlavně, vykašlat se na časování trhu…
Skvely suhrn. Dakujem. Este aby na tych S&P20 bolo ETFko a mame vyriesene :)
Díky, bohužel není. Co vím, tak existuje pouze ETF na S&P100 vážený dle market-capu… Díra na trhu, vždycky jsem snil o tom, být jednou správcem svýho vlastního ETFka :)
To Japonsko je pro mě největší strašák v oblasti dlouhodobého investování
Já tuto skutečnost vedu v patrnosti, ale prozatím se domnívám, že to zase takový strašák být nemusí, vše totiž záleží na valuacích, ochotě investorů platit násobky a samozřejmě růstu zisků společností. Vezmi v potaz ten vývoj, co se na japonském Nikkei odehrál v letech 1950 až 1990, kdy šel index z hodnoty 100 na 39.000 bodů, což odpovídá zhruba +127% roční růst po 40 let!!! Jenom tohle samo o sobě je do očí bijící. Nic podobného se podle mě na US akciovém trhu neděje. Jasný, někdy index přidává +25%, někdy o něco míň a jindy zase o něco víc, ale nejsou ty nárůsty ve stovkách %. Zeptej se sám sebe, jestli bys do trhu, který 40 let roste +100% ročně vůbec investoval, já s obrovskou pravděpodobností ne, což by mě ochránilo od obrovských ztrát, kterou utrpěli ti chamtivější.
Kromě toho dnešní doba je úplně odlišná od té v devadesátkách. Stále máme technologickou revoluci, která bude pokračovat ještě velmi dlouho, což částečně může ospravdlňovat “vyšší” valuace akciového trhu při příslibu vyšší produktivity v budoucnu. Takhle se na problematiku japonského trhu dívám já, ale je to určitě zajímavý námět na samostatný článek…
Kdyby rostl 127 % ročně, tak za 40 let je to ze 100 hodnota indexu 17 419 443 951 770 200.
Pokud ze 100 vzrostl na 39000 za 40 let, tak je to 16,08 % p. a. Je to hodně nebo ne? :-)
No máš pravdu, LOL, úplně se stydím, jak hloupě a nesmyslně jsem to vypočítal, snad jenom krátkodobý zkrat v hlavě :) Tímto jsi mně prozatím vzal vítr z plachet. Někdy zkusím o Japonsku napsat článek.
Ahojte, sám obchodujem stratégiu ktorá je trocha viac aktívna (mesačná rotácia) ale ako jediné kritériu výberu akcie je turnover za posledný mesiac (Volume*Close). V praxi to sú skoro vždy FAANG a občas MSFT,TSLA. Jediné dodatočné kritériu je, že hlavné indexy nepadajú a sizing jednotlivých tickerov je obmedzovaný volatilitou. Historický DD je niekde okolo 20% a CAR je sa tiež blíži 20%. Posledné roky kedy mi veľa stratégií šlo do strany táto performuje ako na stereoidoch. Obchodovanie so “stádom” má naozaj niečo do seba..
Zní to jako velmi zajímavá strategie. Trochu připomíná momentum, které zdá se obecně na trzích relativně dobře fungovalo. Máte k tomu nějaké zdroje či poznatky, z čeho jste vycházel? Díky.
Momentum strategie budou v trzích fungovat stále, protože psychologie davu. Akorát je potřeba mít na paměti, že i tyto strategie mají svá dobrá, výborná, ale i špatná období.
Ani nie.. resp až tak veľmi to nekoreluje s momentum stratégiami, ktoré mám. Občas sa tam samozrejme objaví akcia ktorá má aj silné momemntum, tento rok napríklad NVDA, ale ináč prakticky točím FAANG(+MSFT, TSLA). Samozrejme nedá sa hovoriť o nejakej silnej diverzifikácii, ale výber je nie je momentum ale skôr akcie ktoré sa “točia”.
Když jsem ještě quantově obchodoval, tak jsem si podobný index dle turnoveru akcií z Russellu 3000 sestavoval a z něj jsem vybíral tickery podle dalších kritérií pro swingové automatizované systémy. Možná v nějakém dalším článku zkusím zbacktestovat i podobnou myšlenku, jakou tady popisuješ. Už bych ale měl problém s tou měsíční rebalancí a podmínkou, aby ostatní indexy nepadaly (pravděpodobně podle nějaké kombinace klouzavých průměrů), což už na mě působí dost optimalizovaně. Sám mám radši trošku víc “dřevorubecký” styl, který je co nejméně optimalizovaný, ideálně max. jeden parametr. Ale pokud ti to funguje, no problem.
S tím stádem máš pravdu. Spousta lidí zkrátka ráda nakupuje vítěze a já osobně v tom nevidím žádný problém. Tahle vlastnost z trhů jen tak nevymizí…
Jasne. Drevorubača preferujem aj ja. Sám sa snažím zjednodušiť kód čo najviac. Podmienku na indexy môžeš dať prakticky “akúkoľvek”. Ja som sa s tým veľmi nezaoberal. Dal som 200MA (pre NDX a SPX). Neoptimalizoval som ich nijak.
Môžem poslať kôd ked sa chceš pohrať ale vieš ako to je keď to napíše niekto iný… :) Prípadne môžeme potom porovnať výsledky, keď budú jasné pravidlá.
Ja podľa turnover tiež vyberám tituly z Indexu pre moje swingové obchody :) Prakticky Turnover filter pužívam skoro stále aby som sa vyhol menej “štandartným” akciam.
A.
Není potřeba posílat kód, tento systém mám napsaný za pár minut, nejvíc času zabere dát dohromady seznam TOP akcií dle turnoveru ideálně tak, aby obsahoval historické konstituenty, aby exekuce odpovídala minulosti. Určitě bych to ale nerabalancoval každý měsíc, to mně přijde příliš časté. Napadají mě dvě verze: a) turnover ke konci roku za poslední 3 až 6 měsíců a obchodovat to stejně jako moji S&P20 nebo b) turnover za poslední 3 / 6 měsíců a délka držení stejná. Uvidíme, kdy se k tomu dostanu, přesný čas ale slibovat nechci.
Tenhle nápad jsem měl taky, ale nedokázal jsem to takto dotáhnout do konce. Díky za analýzu! Skoro to vypadá, že kdyby člověk chtěl pasivně hrát tuto hru, ne úplně stejná, ale zajímavá varianta by byl Dow Jones Industrial Average, na dnešní dobu silně koncentrovaný index (30 společností), navíc average index, se zcela odlišným vážením proti kapitalizačním indexům.
Přiznám se, že si nejsem úplně jistý, jestli by Dow výrazněji outperformoval S&P500. Já mám s tímto indexem trošku problém v tom, jakým crazy způsobem je sestavovaný. Úplně logicky na mě ta metodika totiž nepůsobí, na druhou stranu nám historie ukázala, že i takový index dokáže zajímavě performovat po hodně dlouhou dobu. Přidám srovnání svého S&P20 s Dow Jonesem do pokračování tohoto článku.
Bezva díky. No koukám, že DJIA a S&P 500 (oba vč. dividend) paradoxně za posledních 30let performovaly úplně stejně, a s totožným Sharpe ratio. Na to, jak je DJIA trochu exotický, je to zajímavý výsledek. Nicméně, z logiky věci, by S&P20 tedy nepřekonal.
https://curvo.eu/backtest/en/compare?portfolios=NoIgIgUgkggiA0xRQKIAY0CECsBmAMgCy7ZoICMAutUA%2C%20NoIgygZACgBArABgSANMUBJAokgQnXAWQCUEAOAdlQEYBdeoA
Ahoj,
díky za zajímavou analýzu. Chci se zeptat, jak jsi počítal s tím rebalancingem? – možná jsem to jen špatně pochopil.
Znamená to, že vždy k 2. 1. (nebo prostě k prvnímu burzovnímu dni po novém roce) uděláš rebalancing podle aktuální tržní kapitalizace TOP 20 firem z indexu S&P 500?
To v zásadě vylučuje průběžný nákup během roku – dolar cost averaging… Nebo je to jinak a dá se to nějak kombinovat?
A ještě jeden dotaz – v seznamu holdings S&P 500 je v první desítce dvakrát Google (Alphabet Inc. Class A a Alphabet Inc. Class C). Jak jsi naložil s tímto problémem. Počítal jsi je tam tedy takto dvakrát, nebo jsi zařadil jen jednu (asi tu áčkovou) a vzal tedy logicky i společnost na 21. místě (místo toho jednoho Google)?
Díky za vysvětlení.
Filip
K prvnímu obchodnímu dni daného roku udělám rebalancování všech otevřených pozic nikoliv dle tržní kapitalizace (ta určuje, jaké pozice se daný rok budou otevírat / držet), ale aby byly všechny pozice equal-weight, tzn. v případě S&P20 musí mít každá pozice na začátku každého roku 5 % portfolia. Se strategií DCA nemá můj přístup žádnou spojitost, srovnávám přístupy buy&hold, ale kombinovat by to samozřejmě šlo.
Bral jsem vždy pouze kapitalizaci tickeru GOOGL, kdybych oba tickery sčítal, nedávalo by to z pohledu reálné kapitalizace smysl, protože Alphabet by byl vysoko nad všemi společnostmi, což není.
Ahoj,
díky za vysvětlení. Mě právě zajímá ta možnost průběžného dokupování, protože ta tvá strategie je vlastně hlavně pro ty, kteří už mají kapitál pro investice daný a stoprocentně jej zainvestují. Případně jednou do roka (první obchodní den v lednu) přikoupí.
Jak by to ale fungovalo v momentě, kdy by ten equal-weight koláč 20 akcií člověk kupoval 1x měsíčně / 4x do roka?
Předpokládám, že tam by to bylo trochu jinak a také by se muselo častěji rebalancovat (dodatečné náklady a vyšší zdanění)…
Měl bys ideu, jak s tím pracovat takto průběžně?
Díky.
Je to úplně jednoduchý. Například chceš dokupovat každý měsíc za $1000, tak zkrátka nakoupíš MSFT, AMZN, GOOG… každý po $50 za kus (v případě frakčních akcií žádný problém) nebo se podíváš, jak moc ujely váhy již nakoupených pozic a těma 1000 dolary to můžeš každý měsíc dorebalancovat. Vyšší zdanění nemá žádné opodstatnění ani v případě DCA, stačí, když všechny pozice rebalancuješ 1x ročně.
Nechce se mně to testovat pro DCA, protože to ani nebylo smyslem článku, ale tahle strategie, stejně jako jakákoliv jiná, bude dobře fungovat i s pravidelným dokupováním – equity by měla být o něco vyhlazenější.
Ahoj FinHacker,
ešte som trocha premýšľal nad stratégiou. Zopár vecí čo by bolo zaujímave skúsiť. Nemám data tak skúsim aspoň takto:
*Prvých 20 akciíí rozdeliť kapitál do akcií podľa ich kapitalizácie.V tvojom Backteste si šiel predpokladám iba rovnomorne.
*Použiť normalizovaný risk akcii (niečo ako Clenow v knihe s momentom). Tzn prideľovanie kapitálu akcii podľa toho ako je volatilná. Menej volatilná viac kapitálu.
Napríklad podľa HV:
target_vol = 5;
HV = StDev( log( C / Ref( C, -1 ) ), 1000 ) * ( 252 ^ .5 ) * 100;
pos_size = Min( ( target_vol / HV ), 0.1) * 100;
Ahoj,
ad 1) To už se mně právě moc nelíbí, protože potom ty první tituly budou už hodně koncentrované a dost pravděpodobně budou zvyšovat volatilitu a drawdown portfolia. Equal-weight je podle mě mnohem víc safe.
ad 2) Jasný, tento koncept jsem používal u nějakých svých AOS, ale už tam budeš řešit problém třeba s tím, za jak dlouhou dobu počítat volatilitu pro každý titul, což je další parametr k potenciální přeoptimalizaci. Určitě to dává smysl, ale pokud bych tento přístup obchodoval, asi bych si to složitější nedělal.
Díky moc za tuto analýzu. Jinak, to asi víš, existují i ETF s menším počtem top firem a S&P500. Ty taky o něco překonávají samotné S&P500.
Vím, že existuje ETF na S&P100. Nic nižšího neznám. Sektorové nebo subsektorové ETFka neberu jako vhodný ekvivalent svého S&P20. Zkus nějaký co nejpodobnější ETFko nahodit.
S&P top50: XLG
mega-cap growth: MGK, USMC
“magnificent seven”: MAGS
MAGS. No fakt, že jo. On existuje ETF na Amazon, Microsoft, Meta, nVidii, Apple, Google a Teslu.
https://www.roundhillinvestments.com/etf/mags/
To si to lidi nemůžou kopit po jednom? Kam ten svět spěje … ale co, aspoň mají Expense Ratio 0.29% a to se vyplatí!
LOOOL, ten $MAGS je fakt neuvěřitelnej. ER 0,29% a AUM 33 mio, takže to někdo kupuje. Těch 0,29% p.a. je celkem dost jenom za pravidelný rebalancování :D
Díky za tipy. O S&P50 jsem neměl ani tucha, přidám ho pro srovnání do druhého článku. Ostatní jsou zatím nepoužitelný kvůli poměrně krátké životnosti.
Dovolím si ještě připomenout, že je na zvážení jestli za 1% nadvýkonnosti stojí riziko 40% riziko dědické daně z držení US akcií nebo US ETF. Při long term investování bych zhodnotila i toto. V momentě, kdy bude EU ETF, tak problém je vyřešen.
Jasný, pro a proti si každý musí zvážit sám. Ale úplně bych podobné přístupy nezatracoval, pro někoho to může být zajímavější než třeba stockpicking, kde je riziko dědické daně úplně stejné. Evropská varianta ETFka na S&P20 podle mě nebude, není ani americká.
Jinak nevím, jestli si to tehde zaregistroval, ale ještě před pár lety IBKR nabízel v TWS nástroj na skládání a rebalance portfolia. A jako ukázková šablona tam právě byl výběr 10 největších akcií z S&P500 (+snad ještě nějaká kritéria) a u srovnání s S&P500 bylo taky vidět nadvýkonnost. Ale bylo to nějaké rozbité (mě to na demu moc dobře nefungovalo) a pak to zrušili úplně.
Nn, takové fičury jsem si nikdy nevšiml.