Minulý týden jsem byl na obědě s jedním svým kamarádem, který už nějakou dobu úspěšně investuje a mimo jiných témat se naše diskuze stočila i na to, do jaké míry by aktuální konflikt mezi Íránem a USA mohl negativně ovlivnit budoucí vývoj na finančních trzích. Diskuze mně přišla natolik podnětná, že jsem se rozhodl, že zde kousek zveřejním a pokusím se z ní vyvodit i nějaké zajímavé závěry.
Diskuze u oběda
Pozn.: Kamarádovi budu pro účely tohoto článku říkat Honza.
Honza: Co říkáš na to, co se teďka děje na trzích?
Já: Co máš konkrétně na mysli?
Honza: Myslím konflikt USA vs Írán. Nějak z toho nemám dobrý pocit.
Já: Jasný, chápu, taky se mně situace úplně nelíbí, ale z pohledu investování bych pocitům nepřikládal moc velký význam. Máš u brokera pořád ještě volnou hotovost, o které jsi říkal, že bys ji rád zainvestoval? Teď je podle mě vhodná doba…
Honza: Jo, mám. Ale mně se ta situace vůbec nelíbí a přijde mně to teď dost riskantní a nevyzpytatelný.
Já: Mně se to taky nelíbí, ale není to přesně ta situace, kdy být aktivnější a postupně zainvestovat volné prostředky? Budeš něco nakupovat?
Honza: Ne. Teď počkám, až se situace uklidní a obě strany se nějak domluví…
Tomuto vnitřnímu pocitu „až se situace uklidní“ se anglicky říká when the dust settle. Z mého pohledu se jedná o určitou formu pudu sebezáchovy. Zatímco u zdraví ohrožujících situací je tento pud žádoucí, v investování je to přesně naopak. Přesně ty pocity, kdy máte strach z dalšího vývoje, situace se zdá být riskantní a máte nutkání ještě pár dnů počkat s nákupním příkazem, obvykle vedou k těm nejlepším vstupním cenám. Vím, působí to proti lidské intuici, ale je to tak.
V následující analýze se pokusím vizuálně ukázat, jak přesně vnímám pojmy „moc se mi to nelíbí“ a „až se situace uklidní“ a že tento mindset obvykle nevede k nejlepším výsledkům.
Analýza válečných drawdownů a zotavení
První světová válka
| 📅 | Období | 28.7.1914 – 11.11.1918 |
| 🇺🇸 | Zapojení USA | 6.4.1917 |
| ⏱️ | Délka trvání celkem | 19 měsíců |
| 📉 | Počet měsíců od začátku do dna trhu | 8 |
| 🔻 | Maximální drawdown | -25 % |
| 📊 | Čas do dna jako % celkové délky | 42 % |
V případě První světové války považuji za začátek až zapojení USA v roce 1917, tedy období, které mělo přímý vliv na vývoj indexu.
Pro demonstraci vývoje a drawdownu využívám u První světové války index Dow Jones Industrial Average (DJIA), který se obchodoval již před tímto obdobím. V ostatních případech pak pracuji pouze s indexem S&P 500 (SPX).
Druhá světová válka
| 📅 | Období | 1.9.1939 – 2.9.1945 |
| 🇺🇸 | Zapojení USA | 8.12.1941 |
| ⏱️ | Délka trvání celkem | 45 měsíců |
| 📉 | Počet měsíců od začátku do dna trhu | 5 |
| 🔻 | Maximální drawdown | -19 % |
| 📊 | Čas do dna jako % celkové délky | 11 % |
Také v případě Druhé světové války považuji za začátek až zapojení USA v roce 1941, tedy období, které mělo přímý vliv na vývoj indexu.
Tohle je pro mě asi nejzajímavější zjištění… 🤯 Po pouhých pěti měsících od zapojení USA do Druhé světové války došlo k opětovnému a kontinuálnímu růstu indexu na nová all-time highs!
Korejská válka
| 📅 | Období | 25.6.1950 – 27.7.1953 |
| ⏱️ | Délka trvání celkem | 37 měsíců |
| 📉 | Počet měsíců od začátku do dna trhu | 1 |
| 🔻 | Maximální drawdown | -13 % |
| 📊 | Čas do dna jako % celkové délky | 3 % |
Válka ve Vietnamu
| 📅 | Období | 1.11.1955 – 30.4.1975 |
| ⏱️ | Délka trvání celkem | 234 měsíců |
| 📉 | Počet měsíců od začátku do dna trhu | 24 |
| 🔻 | Maximální drawdown | -20 % |
| 📊 | Čas do dna jako % celkové délky | 10 % |
Válka v Perském zálivu
| 📅 | Období | 2.8.1990 – 28.2.1991 |
| ⏱️ | Délka trvání celkem | 7 měsíců |
| 📉 | Počet měsíců od začátku do dna trhu | 2 |
| 🔻 | Maximální drawdown | -17 % |
| 📊 | Čas do dna jako % celkové délky | 29 % |
Válka v Afghánistánu
| 📅 | Období | 7.10.2001 – 30.8.2021 |
| ⏱️ | Délka trvání celkem | 239 měsíců |
| 📉 | Počet měsíců od začátku do dna trhu | 12 |
| 🔻 | Maximální drawdown | -29 % |
| 📊 | Čas do dna jako % celkové délky | 5 % |
Válka v Iráku
| 📅 | Období | 20.3.2003 – 18.12.2011 |
| ⏱️ | Délka trvání celkem | 105 měsíců |
| 📉 | Počet měsíců od začátku do dna trhu | 0 |
| 🔻 | Maximální drawdown | -4 % |
| 📊 | Čas do dna jako % celkové délky | 0 % |
Říkáte si, jestli jsem náhodou na grafu níže nezapomněl zvýraznit tmavě šedou oblast pro trvání drawdownu v období války? Nezapomněl. Oblast tam je, akorát je špatně viditelná, protože šlo o nejrychlejší zotavení (recovery), jestli se tomu tak dá vůbec říkat.
Shrnutí výsledků
- maximální drawdown: -18 % (průměr), -19 % (medián)
- čas do dna jako % celkové délky: 14 % (průměr), 10 % (medián)
Co si z toho všeho odnést
Určitě nechci naznačovat, že by případný konflikt s Íránem měl probíhat jako přes kopírák podle výše uvedených příkladů. Každá válka se odehrává v jiném kontextu a v odlišných politických i ekonomických podmínkách. Zároveň jsem ale přesvědčený, že studium historie může sloužit jako užitečný rámcový průvodce pro orientaci na finančních trzích právě v obdobích vyšší nejistoty.
Z výše uvedené analýzy vývoje trhů během válečných konfliktů vyplývá poměrně jasný závěr:
- Propady bývají zpravidla výrazně kratší a mělčí, než by se na první pohled mohlo zdát.
- Řídit se vnitřními pocity „when the dust settle“ není v případě investování nic geniálního ani konzervativního. Velké množství těch nejzajímavějších příležitostí zkrátka uteče (vzpomeňte si třeba na období covidové).
Jak to vidím tento rok
Pokud bych si musel tipnout, přikláněl bych se k tomu, že jsme 31. března viděli dno pro rok 2026. Stále jsem přesvědčený, že může S&P 500 letos zakončit s dvojciferným pozitivním výsledkem. Uvidíme…